– Just Another Blog by JohnNy –

Tohle téma jsem na svém blogu založil v červenci 2006, čerstvě po volbách do PS, kdy se ještě o celém tématu veřejně nehovořilo, kromě pár článků na Britských listech.

Od té doby se udála celá řádka událostí a asi by se hodilo to vše na závěr shrnout. Jaké pocity jako odpůrce protiraketové základny nyní, po opuštění projektu z americké strany, mám?

Vyčerpaná úleva. Když v naprosto iracionálním světě, kde rozhoduje vše jiné, než rozum, nakonec zvítězí odměřené rozhodnutí "shůry", cítím vyčerpanou úlevu. Vše mohlo dopadnout úplně jinak, ale nakonec nedopadlo, a zvítězilo to, co se zdálo asi jako nejpravděpodobnější.

A co dál? I když jsou zde snahy o resuscitaci zdechlého análního alpinismu ve stylu "něco za něco" (Vondra: "But first we expect that the US will honour its commitments to us. If they don't, they may have problems generating support for Afghanistan and on other things"; Kohout: "navrhl Američanům, aby vyslali českého vědce v americkém raketoplánu na mezinárodní kosmickou stanici nebo například zřídili ve střední Evropě pobočku známé vojenské akademie West Point." – ihned), snad už k tomu nedojde, a naše zahraniční politika se uchýlí trochu realističtějším směrem.

Samo NATO okamžitě vykročilo vstříc Rusku
Takže jaká možnost ještě zbyla?

Nejlépe to paradoxně vyjádřil Alexanr Vondra:
"In the light of the US U-turn," said Vondra, "we will have to concentrate on Europe really seriously." (guardian)
Zbývá už jen ta zatracená Evropa! :-))

Na okraj: Jiří Pehe: Zdivočelá média o radaru

Co se změnilo za víc než půl roku od doby, kdy jsem na téma radarové/raketové základny psal naposledy? Mnoho ne.

Snad to nejvýznamnější se stalo včera, kdy prezident Obama přednesl svůj projev v Praze. Pochopil jsem jej tak, že prioritou pro USA je nyní (asi dosti tvrdé) vyjednávání s Iránem a že snahy postavit předem vojenské zařízení před jeho hrozbou budou pozastaveny a bude se čekat, jak vyjednávání dopadnou.
Tohle je z mého pohledu očekávaný posun, tedy nic moc nového.

U nás doma – také nic nového. Politici stále lžou. Premiér v demisi Topolánek si vymýšlí další nesmysly o základně. Ta by údajně chránila proti raketém doletů krátkého, středního a dlouhého. A navíc jedna z těchto kategorií platí pro Irán.
Anti-rakety plánované pro Polsko sestřelují a fungují pouze v takové výšce (cca 100 km), kde létají pouze ICBM (mezikontinentální) rakety – to je v obvyklejší terminologii až čtvrtá kategorie raket.
Polsko sice dříve usilovalo o to, aby USA u nich instalovali obranu i proti raketám krátkého doletu. I kdyby se to podařilo u nich, nám by to přiliš nepomohlo. Krátký dolet je kategorie do 1000 km. Anti-rakety umístěné až v Polsku by neměly šanci zareagovat.

Média stále mlží. Včerejší demonstrace proti radaru jakoby neexistovala. Pozornost upoutali pouze Greenpeace. Snažil jsem se najít fotografii celého průvodu, marně. Fotografie na idnes zobrazují řady policistů, jednotlivé demonstranty a nejkurioznější transparenty, celý průvod v celé jeho délce není nikde zachycen.

Média jsou natolik hloupá, že nejsou schopna opravit Topolánkovy výmysly. Jen papouškují jeho bláboly. Chtěl bych být politikem.

Výmysly politiků nekončí jen u toho – naslibované peníze obcím v Brdech se ukázaly být jen virtuální.

Bude zde radar nakonec stát? Pro mě osobně je to stále naprosto šílená představa. Nechci uvěřit tomu, že by to bylo kdy možné. Bojím se toho, jaké neuvěřitelné podmínky by naši neschopní politici vyjednali. Měl bych strach se v Brdech vyskytovat, i kdyby se jednalo jen o pobyt na víkendové chatě.

Co druhá strana? Na včerejší demonstraci se objevili dva mladíci s americkou vlajkou. Všem dotazům odpovídali, že reprezentují druhý názor, který nedostává dost prostoru.
Když pominu to, že vlastně jen opakovali všechny řeči, které jsem slyšel nebo četl už mnohokrát, ale díky jistému řečnickému nadání jednoho z hochů zněly více inteligentně, než ve skutečnosti byly, vlastně s nimi trochu souhlasím.
Dnes nejsou slyšet názory – nikoho. Podstata věci se vytrácí, sdělení jsou stále prázdnější a řeči, které se vedou, čím dál povrchnější. Mohou za to média.

Chci se omluvit za dlouhé neaktualizování blogu. Nechci psát, když nemám o čem psát, a poslední tři měsíce skutečně nebylo o čem, škola mi dává zabrat.

Nebudu se rozepisovat o tom, jak mi trhá srdce, že byla podepsána dohoda o základně. Chtěl bych se pozastavit nad jednou věcí...

Co je a co není obecné? Na tom přece nezáleží. Hlavní je to, co se právě hodí.

1. 17.2.2007 – Speciální referendum k americkému radaru prosazovat nebudeme

   Strana zelených bude usilovat o přijetí zákona o obecném referendu.

   Když ho neprosadíte, budete trvat na speciálním referendu o radarové základně?

   Nebudeme. ...prioritou Strany zelených je zákon o obecném referendu

2. 29.5.2008 – Zelení chystají referendum, zda volit prezidenta přímo

... Chléb a hry ...

Po shlédnutí posledních Otázek V.M. jsem nelenil a ihned nainstaloval demo hry Defcon: Everybody Dies. Nastává totiž čas připravovat se na nevyhnutelné.

Na serveru Aktuálně.cz proběhl chat s analytikem z Asociace pro mezinárodní otázky. Položil jsem následující dotaz:

Otázka: Jaký je nejpravděpodobnější scénář, který by vedl k úspěšnému odpálení iránské rakety na Francii, V. Británii nebo jiné západoevropské země?

Michal Thim: Nedovedu si takový scénář představit. Opakuji, že se osobně nedomnívám, že Irán samotný je hrozbou.

Minulé pondělí jsem spolu se svým politicky nekorektním kamarádem navštívil "Veřejnou diskusi o protiraketové obraně". Do "diskuse" mělo toto setkání opravdu hodně daleko a to hned z několika různých důvodů.

Zaprvé ti, co seděli za stolečkem na pódiu stanovovali pravidla "diskuse" a zároveň hájili jen jednu stranu, navíc si vzali na sebeprezentaci větší část celkového času. První z nich, hejtman Tošenovský, neuměl dát dohromady větu, která by měla hlavu a patu ("Já jsem rád, že i tady, do Ostravy přijeli lidé, kteří vědí o tom maximum informací, které je, pro mne, jako pro hejtmana tohoto kraje, kde jedním z míst, kde se také uvažovalo, o umístění, a mám možnost díky tomu těch informací mít také určité penzum, možná víc, než se dá jen přečíst z novin.").

Druhý přítomný, Jiří Šedivý prezentoval to, co je na vládním propagandistickém webu dávno k dispozici, míchal dohromady rakety všech doletů tak, aby to působilo, že všichni mají všechny možné rakety a je jen otázkou času, kdy někdo nějakou odpálí. To, že americký systém má být pouze proti poslednímu a nejméně rozšířenému typu raket, tedy mezikontinentálním (ICBM), naprosto pominul.

Tomáš Klvaňa seděl v přítomné pětici uprostřed a celou diskusi vedl. Komunikační schopnosti na to, jak víme, má.

Jiří Grygar mluvil jako poslední a připravil si přednášku "Technofobie", jejíž jedinou myšlenkou bylo vysvětlit, co si on a jeho klub představují pod pojmem Technofobie, a dále sdělit přítomným, že Jiří Grygar si myslí, že strach z radarové základny je technofobií.

Peter Bednarčík z Fakulty vojenského zdravotnictví svou prezentaci poněkud protáhl, z plánovaných 10 minut na skoro 30 minut, jeho vystoupení ale bylo z vystoupení všech přítomných nejhodnotnější (dá-li se v ostatních případech o nějaké hodnotě vůbec hovořit). Prezentoval ale opět všechno to, co je dávno dohledatelné na oficiálním vládním propagandistickém webu.

Druhá část večera byla věnována dotazům přitomných.

Mnohdy dosti rozrušení lidé kladli velmi nepodstatné dotazy, prezentovaly názory, které stejně zjevně zastávala většina přítomných (což Klvaňa a jeho pětka dobře vědí, ale je dobré, když se to připomene), ale rovněž padlo několik velmi podstatných a zásadních dotazů a připomínek.

Jenomže jaký smysl měly tyto připomínky?
Přítomná pětice si mlela svou pohádku o tom, že někde v Iránů, který je sice veskrze hodná země (u nás je ideologie "Irán je zlo", prosazovaná v USA, zřejmě neprosaditelná), ale nějaké podivné skupiny, které se naučily několik kapitol o řízení boeingu, by se teď mohlo naučit, jak se tajně dostat do raketového sila, tam namířit rakety na evropu a odpálit je.

Tahle argumentace má několik slabin. Zaprvé, žádná raketová sila s mezikontinentálními raketami v Iránu nejsou. Zadruhé, i kdyby byla, Irán je pod kontrolo IAEA a svoje sila by si nejspíš zabezpečil tak, že rozdíl ve schopnosti teroristických skupin koupit si letenku a nasednout do boeingu a schopnosti vloupat se do zabezpečeného raketového sila byl více než nezanedbatelný. Zatřetí, i kdyby se nějaká teroristická skupina do nějakého raketového sila vloupala, je nepředstavitelné, že by se jej naučila z ničeho nic používat tak, aby byla schopná rakety přesně navést na nějaké město někde daleko v Evropě. Začtvrté, pokud připustíme, že všechny tři body jsou splnitelné, tak když se to všechno může stát v Iránu, může se to stát i v USA. Co nás bude chránit před teroristy odpalujícími rakety z USA?

Debata mě vůbec o ničem nepřesvědčila. Zdravotní ani technická hlediska radaru mě vůbec nezajímají. Vláda se snaží marginálními pseudo-diskusemi o zdravotních a technických aspektech radaru zastínit to, že reálné, tedy politicko-vojenské důvody, pro jeho výstavbu jsou absurdní, smyšlené a neobhajitelné.

Na samotném konci jsme navíc zjistili, že představitelé jsou nadále ochotni tvrdit, že onen raketový systém ochrání i naši zemi.

Uvědomil jsem si, že naše vláda moc dobře ví, kolik vědomostí a vlastních názorů na americkou základnu v občanech je. A ač to nedává najevo, má z toho hodně velký respekt. A proto se vybavila výbornými psychologickými zbraněmi.

Včera se konala jakási schůze vládního lobbisty Tomáše Klvaňy a Tomáše Töpfera se starosty a občany dvou obcí v Brdech. Nikoho lepšího na takový úkol ani nebylo možno pověřit.

Tomáš Klvaňa je člověk s komunikačními schopnostmi té nejvyšší úrovně. Kdo viděl film Děkujeme, že kouříte nebo četl něco o komunikaci, moc dobře ví, že diskuse s takovým člověkem nemá smysl, protože kvůli jeho schopnostem psychologicky, tedy nikoliv argumentačně, drtivá většina lidí není schopna získat převahu v diskusi, i kdyby argumenty byly na její straně. Ne náhodou je rovněž i pan Klvaňa zaměstnán v tabákové firmě, stejně jako hlavní postava onoho filmu. Tabákový průmysl je pro takové lidi to pravé uplatnění.

To není negativní kritika pana Klvaňy. Snadno lze dohledat, že on má na tyto schopnosti vystudovanou školu a to ne ledasjakou.

Z toho všeho je podle mého názoru hrubě neférové, podlé a kruté poslat takového člověka účastnit se něčeho, čemu se dává název demokratická diskuse, protože pokud oponentem nejsou lidé stejně komunikačně nadaní, výsledek diskuse je jasný – Klvaňa vyhraje psychologicky – což se mu podařilo, navíc byl ještě zřejmě moderátorem celé diskuze (sic!), druhá strana se tak nezmohla na nic jiného než na výkřiky. To neopoměl Klvaňa na závěr svého vystoupení v Událostech a komentářích triumfálně zdůraznit. Stačí zajistit, aby se diskuse neúčastnili lidé komunikačně schopní, a výsledek je zaručen. Bohužel, takto funguje vládní lobismus všude ve světě.

A pak Tomáš Töpfer. To je přece takový milý a hodný člověk, který přišel jenom sdělit svůj skromný osobní názor. Vůbec přece nehraje roli, že je členem vládní strany! Vždyť on je poctivý bojovník za dobrou věc, ta dobrota z něj přímo čiší, kdo si pamatuje seriál Život na zámku, má tento dojem z něj hluboko zafixován. Vůbec pak nevadí, že argumentuje ufňukaně tezemi dávno jasně popřenými, jako například "jsme přece členové NATO, proto musíme vyjít USA vstříc". On je přece člověk dobrý, a tak i na jeho názoru musí být něco dobrého. To je podle mně jasný podtext toho, proč ODS vyslala právě jeho a nikoho jiného, jako dokonalý doplněk Klvaňy.

Už se ani nepozastavuju nad dalšími výroky z České televize, například: "Tolik Ondřej Giňa z míst příští americké základny." Nebo taky: "těžko se bude (polským) občanům vysvětlovat nutnost raketové základny". Podle mně snad kromě Václava Moravce nikdo v ČT nepřemýšlí nad tím, co říká. Někteří mediální komentátoři takovéhle výroky považují za zainteresovanost a poslušnost ČT vládě, já bych je ale tak vysoce nehodnotil. Lidé v ČT jsou snad kromě Václava Moravce jednoduše hloupí a špatní redaktoři, kteří nemají ponětí o tom, že by mohli více přemýšlet o tom, co zrovna říkají. Nemají na to, aby uvědoměle a dobře stranili vládním zájmům.

Aktualizace: Článek vyšel v upravené podobě rovněž na Britských listech.

Po přečtení rozhovoru s panem Tomášem "Radarem" Klvaňou jsem zamířil na nově zřízený web Radar Brdy.

Ve zmiňovaném rozhovoru jsem byl spolu se všemi ostatními odpůrci americké základny označen za xenofoba, antiamerikanistu a zbabělce. Jak vidno, vláda dělá vše pro to, aby přišla i o ty nejotrlejší voliče tím, že si jakožto svého mluvčího najala tohodle arogantního primitiva.
Na rozhovoru je rovněž zajímavé, jak v prvních dvou otázkách nepřímo přiznává, že vybudování amerického systému u nás naši zem neochrání, ale ve třetí otázce už tvrdí naprostý opak, ale ničím to nezdůvodňuje.

Nyní k webu Radar Brdy. Otevřeně o něm samotní představitelé vlády tvrdí, že hovoří ve prospěch raketové obrany. Na druhou stranu se na webu hlásá, že poskytuje informace. Nezbývá, než se ptát, jak někdo může poskytovat objektivní informace, když zároveň tvrdí, že poskytuje informace jen ve prospěch jedné strany.

Pro nalezení první manipulativní a propagandistické teze na onom webu jsem opravdu nemusel chodit daleko. Hned na první stránce nazvané Co jsou balistické řízené střely to na mě kříčí. Stránka chvályhodně začíná přehledem celé škály útočných raket podle jejich dosahu, následuje ale obrázek ilustrující historii použití balistických raket. Manipulativní na tom obrázku je to, že má navodit dojem, jako kdyby množství aktuálních hrozeb bylo obrovské a že plánovaný americký systém v Česku by tomu všemu předešel.
Nikoliv. SCUD nebo Shahab-3 jsou rakety s doletem naprosto mimo kategorii IBCM, radar a rakety v Polsku na obranu proti těmhle věcem nejsou.
Rovněž mapa aktuálního pokrytí je špatně. Jak jsem ukázal minule na obrázku přímo z amerických materiálů, ruská Kamčatka je dávno pod dohledem amerického radaru na Aljašce.

Chtěl bych se pozastavit nad dvěma neustále omýlanými argumenty ve věci americké základny.

Mrzí mne, že jsem nedal dohromady i jen miniaturní report z demonstrace proti základnám, ale stejně se tomuhle tématu nevyhnu, protože tlak k psaní opět stoupnul na nadkritickou hodnotu, přestože zítra mám těžkou zkoušku

Pokud umíte "ponašimu", tady čeká report mého kolegy z demonstrace, vystihuje perfektně mnohé z toho, co bych tady psal sám.

Jakožto velký příznivce Monty Python's Flying Circus navykl jsem zpracovávat velké porce absurdností, skrytých úmyslů a významů. Celý spolek Monty Python se ale může jít zahrabat, pokud jeho smysl pro absurditu dáme do volné soutěže s vládnimi pomazanými Topolánkem, Parkanovou a Vondrou.

I když předpokládám, že každá vláda zatajuje své skutečné umýsly, po té, co si dám dohromady všechny jejich výroky, kdy na jedné straně prý občané o radarové základně rozhodovat nemohou, protože nemají dost rozumu na to, poskládat si informace dohromady, na straně druhé ty informace ani nemají, že vláda samotná žádné informace zatím nemá a vše je v jednání a nakonec že prý žádné informace ani nejsou, tak po tom všem se dovozování skrytých vládních zájmů ze směsice těhle výroků stává luštěním soustavy rovnic, která pro mne nemá řešení, alespoň ne v reálném oboru.

Velké kecy o informační společnosti a svobodě informací nám všem budou nahouby, pokud se necháme těmahle zmatečnýma řečma zatlačit mocnými do pozice, že uvěříme, že i jen základní pojetí o jakékoliv problematice je pro obyčejného člověka prakticky nedosažitelné.

Vždyť už ze stránek Velvyslanectví USA v Praze vede odkaz na web Missile Defence Agency, kde se k velice podrobným studiím o vlivu raketové obrany na zdraví dokliká každý trouba.

Když někdo tvrdí, že žádné informace nejsou k dispozici, tak namítám, že například v třetí části Programmatic Environmental Impact Statement, části N.5.4 se na čtyřiadvaceti stránkách rozebírá vliv radaru na stěhovavé ptactvo, nechybí spousta mapek, diagramů, grafů a tabulek o tom, odkud, kam, kdy a jak stěhovaví ptáci létají, v jaké výšce, v jaké rychlosti a jaké velikosti hejna.

A pak mimojiné, v hlavní části onoho dokumentu, lze například nalézt toto:
For radars to have an effect on human health, the beam operating at full power would have to come in contact with a person and remain on them for 7.5 minutes (at 8,000 MHz) or 11.25 minutes (at 12,000 MHz). (U.S. Army Space and Missile Defense Command, 2003)

Na závěr ještě příkládám jeden zajímavý obrázek. Ukazuje zeměkouli z velice nezvyklého pohledu. Když si tam člověk snaží umístit další radar, musí nutně začít přemýšlet, jakým směrem by asi tak ideálně měl být natočen a proč.

Brněnská skupina NE základnám příchází s jednoduchým nástrojem, pomocí kterého můžete vyjádřit svůj nesouhlas s umístěním základny USA na našem území snadno z tepla svého domova.

Vše, co je třeba udělat, je zajít na tuto stránku k odeslání dopisu ústavním činitelům a vyplnit své jméno a e-mail, posléze ze svého e-mailu potvrdit odeslání tohoto dopisu.

Text dopisu je krátký, výstižný a obsahově jasný.

Mých několik jednoduchých postřehů k tomu, proč si myslím, že reportáž ČT o referendu v Trkavci byla nekvalitní novinářský počin.

1. Příznivcům základny (vládnímu činiteli, americkému generálovi, iniciativě Pro základnám) byl věnován časový prostor 3:40, zatímco jejím odpůrcům čas 2:40
2. Subjektivní komentář redaktorky byl doplňován pouze za pasáže, které patřily odpůrcům základny a často hovořil v jejich neprospěch. Zájmem televize veřejné služby je ale zpochybňovat vládní zájmy.
3. Iniciativa Ne základnám byla charakterizována redaktorkou jako Jan Tamáš a ultralevicoví extrémisté
4. Čtyřicet vteřin z času pro odpůrce základny bylo věnováno otázce, proč se iniciativa nedistancovala od sdružení KSM, které se hlásí ke stejnému názoru. To, že jeden ze zájmů sdružení KSM se shoduje se zájmy iniciativy Ne základnám není důvod k tomu, aby se Ne základnám distancovala od ostatních zájmů tohoto sdružení. Když těchto 40 vteřin odečteme od času poskytnutý odpůrcům základny, dojdeme k výsledku, že její příznivci měli k dispozici téměř dvojnásobek času.
5. Z celkového času reportáže 8 minut a 30 vteřin byl argumentačně i informačně neutrální časový prostor více než dvě minuty. V tomto čase nezazněly ani argumenty příznivců základny, anich jejich odpůrců.
6. Bylo ponecháno bez zařazení do jakéhokoliv kontextu, kdo pokládá ministerstvu zahraničí "nesmyslné dotazy", takže se lze pouze domýšlet, zda oněmi směšnými dotazy zaplavuje ministerstvo dříve zmiňovaná iniciativa Ne základnám, nebo někdo jiný. Místo vyslechnutí skutečných námitek této iniciativy jsou tak předkládány argumenty, které si vybral náměstek ministra zahraničí. Není možné, aby výběr a prezentaci argumentů jedné strany prováděla strana zainteresovaná ve věci opačně.

Vždy mi vadilo, že někteří lidé předstírají, že základna ochrání půl Evropy a že zbytek Evropy o tom ví a bude nám za to snad i nějak vděčný.

Já jsem si nikdy ničeho takového nevšimnul, vždy mi chyběla nějaká zpětná vazba od zbytku tohodle světadílu. A ta teď přichází.

O základně se začíná seriózně jednat. Česká republika v tom ale hraje malou roli :-)

• O základně USA v ČR bude jednat NATO
• Rusko chce dohodu s USA o protiraketovém deštníku

V případě, že bude přijato rozhodnutí o rozmístění prvků protiraketové obrany USA v Evropě (Polsko, Česká republika), jaká odvetná opatření bude možné očekávat ze strany Ruska?

V případě, že bude přijato rozhodnutí o rozmístění prvků protiraketové obrany USA v Evropě (Polsko, Česká republika), jaká odvetná opatření bude možné očekávat ze strany Ruska? Samozřejmě nemůžeme pasivně přihlížet tomu, jak se v blízkosti našich hranic budují vojenské objekty, které mohou ohrozit strategickou stabilitu a bezpečnost Ruské federace. Studujeme různé možnosti vývoje událostí, propracováváme možné varianty reagování, včetně opatření politického a vojenského charakteru – i těch, která směřují ke zvyšování schopností našich raketových sil překonávat protiraketovou obranu. Do výzbroje ruských raketových vojsk strategického určení jsou například již zařazovány nové raketové systémy Topol-M (viz ATM 1/2007 – pozn. red.), které mají vysoký potenciál překonávání PRO.

Již jsem se zmiňoval o naší spolupráci s NATO v oblasti protiraketové obrany. Po řadu let byl tento projekt poměrně úspěšný a vzájemně výhodný, dokazoval novou úroveň transparentnosti a důvěry mezi Ruskem a Aliancí. Bohužel, Polsko a Česká republika, které v honbě za iluzorními „výhodami“ usilují o rozmístění prvků protiraketové obrany USA na svém území, se stávají generátory rozbíjení procesu utváření nových vztahů.

Jurij Nikolajevič Balujevský pro ATM

Systém zamýšlený pro Česko a Polsko ...

1. není určen ani technicky uzpůsoben k obraně území Česka ani Polska,
2. je části často často kritizovaného, již jednou z mrtvých vytaženého programu podporovaného pouze minoritní částí amerického obyvatelstva,
3. nenese prokazatelné stopy zamýšlené participace na jakémkoliv komplexnějším projektu NATO podobného ražení, jedná se o čistě americký projekt.

Thule Early Warning Radar
Its function is to detect, track, and provide tactical warning and attack assessment of ballistic missiles launched against the United States, Canada, and the United Kingdom..

Kromě diskuze na televizi Prima, v níž proti sobě stáli A. Vondra a L. Zaorálek, kde Vondra byl se svými argumenty zatlačen do pozice "existuje tajný dokument NATO, ze kterého plyne, že bychom základnu USA na svém území mít měli", vyšlo také několik článků, převážně na serveru MissileThreat.

• Rusko varuje Polsko před hostováním Americké nebo Spojeneské raketové základny



• General Obering hovořil o současných a budoucích možnostech amerického systému raketové obrany, zvláště o roli nadpozemských (space-based) protiraket, již označil jako "velmi atraktivní". Na námitku o "ozbrojování vesmíru" poznamenal, že "již nyní máme protirakety ve vesmíru, protože tudy rakety létají. ... O čem hovoříme, jsou protirakety, které by útočily z vesmíru.
  
  ředitel úřadu raketové obrany



• Programový ředitel testů GBM (systém, jehož součástí by měla být GBI základna ve střední Evropě): Další testování systému bude vysoce náročné



• Ruský první náměstek ministra obrany: Americké raketové obranné systémy by mohly nastartovat závody ve zbrojení



• Ruský ministr obrany Ivanov: Americké plány raketových obranných systému by měly být otevřené



• Americká základna představuje hrozbu pro Českou republiku




• Otázka: Proč musíme hájit izraelsko-americké zájmy? Proč si nemůžeme zachovat suverenitu a dát na hlas lidu, který zní jasně: NE pro základnu! Proč USA nevybuduje základnu v rámci oraganizace NATO a chce cíleně Českou Republiku ( popř. Polsko )?

  
  
  

  Alexandr Vondra: Budeme hájit především naše zájmy. K nim patří postarat se o bezpečnost našich lidí. Ať už učiníme jakékoliv rozhodnutí, neudělá ho vláda sama, natož vláda menšinová, ale vždy jen parlament, a to po důkladné veřejné diskusi. Pokud jde o NATO, to nedávno schválilo ve studii proveditelnosti potřebu budovat obranné protiraketové systémy i v Evropě.




• Samozřejmě, že lidé nechtějí válku. Ale nakonec jsou to vůdci země, kteří určují politiku, a vždycky je snadné vléct se sebou lidi, ať už se jedná o demokracii, fašistickou diktaturu, parlamentní uspořádání nebo komunistickou diktaturu. Hlas nehlas, lidé mohou být vždy uvedeni pod rozkazy vůdců.
  
  Je to snadné. Vše, co musíte udělat, je říct jim, že jsou napadáni, a odsoudit pacifisty z nedostatku patriotismu a vystavování země velkému nebezpečí.
  
  Hermann Goering

Co podstatného prolétlo českými médii o protiraketové základně v poslední době?

Předně na serveru Novinky vyšel článek s podstatným sdělením: Protiraketová základna USA má nově ochraňovat i Evropu. Jedná se o souhrn slibů, jež dali naší delegaci Američané. Ještě nedávno se hovořilo o tom, že by u nás byl pouze radar (to si mimojiné stále myslí i Cyril Svoboda, ministr zahraničí) Zde se poprvé zdržím vlastních komentářů a rovnou vás odkážů na komentář Jakuba Rolčíka – Veřejná diskuse nezačala, manipulativní mediální kampaň pro základnu pokračuje. K němu nemám co dodat.

Dále se ODS snaží masírovat, tentokrát ne v její mateřské MF Dnes, ale na ihned.cz, potomkovi hospodářských novin, prostřednictvím článku Jana Vidíma. Ten si na úvod vybral tvrzení "protože Hizbulláh střílí na Izrael rakety, musíme se i my bránit proti raketám". Dále nabízí pět jakýchsi argumentů, z nichž první a druhý jsem zde již komentoval, třetí až pátý nehovoří pro základnu, pouze vyvrací některé argumenty někdy používané proti základně. Dva z nich jsem zde již komentoval, uznávám pouze pátý.

Vrcholem dnešního večera je ovšem jednoznačně reportáž na Nově. Na jedné straně je to pěkná ukázka investigativní novinařiny, kterou Nova v poslední době jasně strká ČT i Primu do kapsy. Vyvrátila věrohodnost Paroubkova tvrzení. Postoj Paroubka prošel v tomto roce tímto vývojem (ve věci základny):

1. Asi bychom byli pro referendum
2. Určitě bychom byli pro referendum
3. Nechceme orientaci na USA
4. Základnu zde nechceme
5. Základna tady nebude

Na straně druhé je to neobjektivita a zmanipulování faktů a mínění. Ve prospěch základny je řečeno "lepší ochrana republiky a investice milionů dolarů", v její neprospěch je řečeno pouze "existují lidé, kteří ji zde prostě nechtějí". K tomu mylná informace, že iniciativa Ne základnám je iniciativou komunistické strany, což není pravda. A nakonec typická novácká metoda – vystrašená babička ve dvouvteřinovém střihu – "já tady žádnou základnu nechci" (viz internety)

Mimochodem, Američané se začínají obávat, že někdo bude také střílet po jejich satelitech. Chtějí snad USA použít základnu u nás i k obraně satelitů?

Pro jistotu dodávám, že USA nemají v úmyslu se pouze bránit, ale pracují na zlepšování ICBM, které vypadají například takto (Minuteman I). Více info o raketách Minuteman zde.
Opravdu chceme tohle zbrojení podporovat?

Přestože někteří politici budou stále tvrdit, jak je informací o protiraketové základně málo, ve skutečnosti lze na internetu velmi snadno nalézt spousty údajů a také fotografií.
Také krátce okomentuju jediný na první pohled rozumně vyznívající článek podporující stavbu protiraketové základny.

Pro program GBI se uvažují dvě nosné rakety. Jedna je stále ve vývoji a druhá je tady na obrázku vlevo. Takových exemplářů bychom v případě umístění základny tady mohli mít i více než deset. Připomíná vám to některé ilustrační obrázky z českých novin? Hraje si někdo na hru "Najdi 10 rozdílů"?

Dále chci zmínit článek Ivana Gabala z Hospodářských Novin.

Jako první argument pro základnu Gabal uvádí, že politikové nebyli informačně vybaveni a nebyli tak připraveni veřejnost správně informovat a ta se tak automaticky staví základnám intuitivně nebo chcete-li emotivně na odpor.
S tím nezbývá než souhlasit, ale hned dodávám, že pokud by lidé měli některé další informace, myslím, že potom by bylo proti základně ještě větší množství lidí.

Dále Gabal argumentuje historickými referencemi na rok 1938 a pád SSSR. Myslím, že dnes je situace naprosto odlišná a posilování zbrojení a bilaterální podpora jedné mocnosti nebude mít žádný užitečný efekt. Tohle stojí za povšimnutí, protože politikové mají tendence bezmezně jít USA vstříc, ale nějak už se nezmiňují o tom, že Rusku se to nelíbí. Teď neprobíhá Studená válka, takže to, že se dvě velké mocnosti začnou silně nesnášet a zbrojit, nepovede ke zlepšení celosvětového klidu. Naopak.

Dále se Gabal zmiňuje o možnosti technologicky se podílet na vývoji. Podle neschopnosti, jakou doposud projevují naši politici cokoliv si o základně zjistit, mi tohle připadá spíše jako představa z říše snů.
Srovnání s německými základnami v bodě čtyři je naprosto zcestné z toho důvodu, že německé základny nejsou určeny pro ničení raket ve střední fázi letu. Jsou to základny určené k něčemu zcela jinému.
S posledním bodem Gabalova článku lze jednoznačně souhlasit, není to ale bod, který by implikoval prospěšnost umístění základny.

V pondělí vyšly dvě zprávy na téma protiraketové základny USA. Jedna v ČTK a druhá v polském deníku Gazeta.

V nedělních Otázkách Václav Moravec vytlačil z ministra zahraničí Svobody přikývnutí na otázku, zda nás Američané v blízké době osloví s možností vybudování protiraketové základny. "Český ministr zahraničních věcí je přesvědčený, že USA se rozhodnou pro umístění jedné ze základen tvořících štít v jejich zemi a ne v Polsku," interpretuje toto přikývnutí polská Gazeta. ČTK hned v úvodní větě uklidňuje: "Podle amerického velvyslance v Česku Williama Cabanisse není stále rozhodnuto, zda USA postaví protiraketovou základnu v Česku nebo v Polsku." Dále z věty "(ministr) v neděli v České televizi řekl, že je téměř jisté, že USA Českou republiku požádají, aby se zapojila do programu protiraketové obrany." ČTK nevyvozuje, že by pro Polsko základna byla zapovězená.

Podle ČTK z Česka vyrazí do USA skupina vojenských expertů diskutovat o technických a právních aspektech. Jak známo, v Polsku se diskuse vedou tři roky a své požadavky představili Američanům už v květnu, takže jsme se nakonec asi museli probudit ze sna i my. Česká média o celé věci začala hovořit teprve v druhém čtvrtletí tohoto roku, Britské listy se hrdě bijí do prsou, že na toto téma píší už od roku 2004, ale v Polsku se o základně píše už od roku 2002!

ČTK dále píše, že by rakety samy neobsahovaly žádnou nálož. O tom se sice v popisech systémů GBI opravdu hovoří (antiraketa ničí tvrdým nárazem do rakety), ale pro likvidaci stovek falešných střel by nějakou nálož hlavice nejspíš obsahovat musely. Například iniciativa NE základnám to pokládá za vysoce pravděpodobné. Bude alespoň ona podmínka "bez nálože" obsahem jednání našich vojenských expertů? Doufejme.
Rovněž ČTK uvádí, že "země si slibují, že by se pod "deštník" schovaly společně s USA," což na základě elementárních znalostí ze stránek odkazovaných v mých prvních příspěvcích vyznívá opravdu jako jen zbožné přání.

ČTK si také povšimlo zajímavého argumentu ministra, který jsem tady vypíchnul včera, a to, že "je propojení s americkým projektem z finančních i technologických důvodů pro úspěch aliančního projektu naprosto nezbytné." Jak vidno, tohle plácnutí rukou do vody začíná být bráno vážně a je na čase, aby ministr řekl, na základě čeho tak usuzuje.
Podle polského ministra obrany jsou totiž "ještě dvě cesty, pokud elementy Amerického raketového deštníku nebudou umístěny v Polsku. Uvádí, že eventuelně je možné přidat se k projektu NATO nebo EU, který se může objevit v budoucnu". To mimojiné sklízí patřičnou kritiku čtenářů v diskusi, ale to pro nás není podstatné. Poláci vůbec o žádné "nutné první podmínce" pro systém NATO totiž nehovoří, přestože jsou dost velcí zastánci základny a média jdou proti názoru lidí také dosti bezhlavě jako u nás.
Čtenáři v diskuzi v Gazetě sice někteří požadují nějaký revanž USA za svou angažovanost v Iráku, převážně ale základnu nechtějí a objevuje se dost reakcí, které se Česku škodolibě vysmívají, že základna skončí u nás.
Ani trochu se jim nedivím.

V dnešních Otázkách Václava Moravce se konečně začalo kromě povolební situaci rozebírat téma americké základny na území ČR.

Cyril Svoboda (KDU-ČSL, ministr zahraničí) na mně působil jednak zcela nepřipraveně a budil dojem uklidňovače vystrašených babiček. Větu "může to být účast nějakým radarem," nikdo z těch, kdo zavítal na nějakou z mnoha stránek odkazovaných v mých předchozích příspěvcích už nemůže brát vážně.

Prezentoval avšak jeden zajímavý argument a totiž, že tahle americká základna je nutnou podmínkou pro vybudování systému aliančního.

Častým argumentem obhájců základny totiž je, že máme USA podporovat jakožto spojence v rámci NATO. Na to je snadný protiargument, a totiž že tato hypotetická základna USA nemá s NATO nic společného a jedná se o samostatnou iniciativu USA Severoatlantickou aliancí nikterak oficiálně neposvěcěnou. S tím se často zároveň zmiňuje, že NATO má svůj vlastní projekt protiraketového systému a že by bylo lepší účastnit se jeho.

V pořadu bohužel nezaznělo, na základě čeho Cyril Svoboda usuzuje výše zmíněné. Svou řeč pokračoval na neurčité téma "nových hrozeb" a "copak Česká republika sama něco bez spojence zmůže?", nad čímž se nemá smysl pozastavovat.

Dalším pozvaným byl kandidát na ministra zahranicí ODS, Alexandr Vondra. Ten mimojiné navrhoval pořádání různých workshopů a jiných akcí, z čehož cítím snahu zastřít celou věc rouškou odbornosti a vyvolat tak dojem, že všechny okolnosti může zvážit jen opravdový odborník, ale snad se pletu. Něco takového je ale určitě třeba, neboť doteď není například jasné, jestli sestřelená raketa v atmosféře shoří nebo ne.

Třetí zúčastněný, Lubomír Zaorálek mně osobně aspoň trochu "uklidnil", když představil svoje tři hlavní argumenty, a to:

1. Jedná se o sólový projekt USA, nepodpořený NATO,
2. protiraketové systémy nejsou ozkoušené a odborníci pochybují o jejich účinnosti a také
3. nemělo by být ignorováno veřejné mínění.

Moderátor v závěru přislíbil, že se o tomhle bude v jeho pořadu mluvit i příště. Já osobně bych byl rád, kdyby se konečně přestalo plácat argumenty o jakési "ekonomické výhodností" a "pozitivním vlivu na infrastrukturu" takovéhle základny, protože tohle se ukazuje jako nesmysl ať už kvůli velikosti a obsazení základny nebo naší (ne)účasti na jejím chodu.

Rovněž by bylo načase se pozastavit nad tím, že Rusku se tohle celé příliš nelíbí a paranoidním povahám by se mohl v hlavě lehce začít rýsovat scénář další studené války.

iDnes umožnilo klást odborníkovi v on-line rozhovoru otázky ohledně protiraketové základny. Odpovídal politolog Petr Suchý.

Opravdu jsem se obával, jakou další propagandu raketové základně přinese součást MF Dnes, nepokrytě bránící pravicově-konzervativní zájmy ODS po tom, co včera předvedla.
Zklamání se ale nekonalo. Otázky i odpovědi byly konečně věcné a faktické. Vybírám ty, které potvrzují teze z mých předchozích dvou příspěvků.

Dobry den, zajimalo by mne o jaky konrektni typ raket pujde, predpokladam, ze to THAAD asi nebude. Budou to rakety GMD nebo jeste neco jineho?
Ano, máte pravdu nejedná se o střely zahrnuté do sytému THAAD, ten je určen pro zachytávání hlavic ve finální fázi letu. Jedná se o střely spadající do Ground Based Midcourse Defense, tedy pro obranu ve střední fázi letu. Jak už i anglický název vypovídá, jsou to interceptory odpalované z pozemních stanovišť.

Dobrý den, je pravda, že případná protiraketová základna na našem území by nedokázala účině zasáhnout proti střele mířené práve na Českou republiku?
To je dosti pravděpodobné. Tyto interceptory by měly eliminovat spíše hlavice nesené interkontinentálními balistickými střelami. Ty proti našemu území stěží třeba nějaký blízkovýchodní stát použije. Esxistují ovšem další interceptory, které by naše území chránit mohly. Ty by zde mohly být rozmístěny v případě sílící krize (jsou, nebo mají být mobilní). Zároveň jsou vyvíjeny interceptory, které by střelu i s hlavicemi zničily krátce po jejím odpálení. Např. tzv. "létající laser (AOL – Airborne Laser)."

Celý rozhovor zde.

Nechtěl jsem znova psát o raketové základně, ale včerejší série výtvorů novinářů pořadu Události a Komentáře dává napovědět, že o tomhle tématu je třeba psát dál.

Celý blok věnovaný raketové základně se skládal z reportáže, analýzy, rohovorů a repotáže z Německa, kde se již americká základna nachází.
Co v žádném z těchto čtyř dílek ČT nezaznělo? Smysluplná odpověď na jednoduchou otázku.

Proč Česká republika potřebuje základnu?

Toto se snažili zodpovědět dva přítomní hosté v diskuzi. Prvím byl Miloslav Bednář, člen akademie věd z oboru politické filosofie. Argumentoval veskrze tím, že jde o obranu USA, což pro čtenáře mého předchozího příspěvku není samozřejmě žádná novinka. (Dočtete se v něm například to, že pro ČR mají USA v plánu umístit systém GBI, který slouží k ničení raket ve střední fázi letu, nikoliv v závěrečné. Základna v Německu, která byla v Událostech a komentářích použita jako příměr je určena k ničení raket v závěrečné fázi letu.)
Ano, tento člen akademie věd skutečně rekl a nepokrytě potvrdil, že jde v první řadě o obranu jediného a správného obránce demokracie, tedy USA před "nepřáteli demokracie a svobody". Tito nepřátelé jsou v pořadu dále ponecháni bez většího komentáře, kromě letmé zmínce o Severní Korei. To by opravdu Korejci posílali své rakety na USA přes delší stranu zeměkoule, abychom je mohli sestřelit nad územím ČR?
Stejně tak je ponecháno zcela bez komentáře, proč bychom měli v první řadě bránit USA a ne sebe.

Na nový dotaz redaktora, proč zrovna Česká republika, pan Bednář argumentuje "strategickým pásem v Evropě, jehož je Česká republika součástí". Věřím tomu, že pro někoho toto sdělení mělo nějaký informační obsah. Dotyčný expert ale jakoukoliv věrohodnost svých spekulací o strategické výhodnosti v závěru pořadu zcela shodil větou "Já nejsem odborník, jaksi, v těchto odborných věcech strategických."

Druhým hostem diskuse byl ekonom a ten se snažil argumentovat ekonomickou výhodností. Byla mu věnována převažující většina času vyhrazeného pro diskusi.
K jeho argumentům se nabízejí dva velmi jednoduché protiargumenty.

1. Je na tom Česká republika s ekonomikou opravdu tak špatně, že přítomnost raketové základny cizího státu je ve veřejnoprávní televizi našeho státu v drtivé většině času tohoto pořadu zdůvodňována právě ekonomickou výhodností akceptování přítomnosti základny?
2. Máme na to, abychom stejně jako Němci posléze sami investovali 1 miliardu € do dalšího raketového vybavení, přestože stejně jako v té době v Německu je u nás spíše trend šetření v armádě?

Můj čistě osobní názor zní takto: Přítomnost raketové základny (označení "protiraketová" považuji za eufemismus) cizího státu na našem území, sloužící k obraně cizího státu, nikoliv našeho území, je pro mně srovnatelná, ba daleko horší a potupnější než přítomnost skládky odpadu všech ostatních států Evropy.
Daleko raději bych na území státu, ve kterém žiji, trpěl poklidně hnijící tuny odpadu, než přítomnost raket, připravených na vůli vůdce velkého vzdáleného impéria pomoci mu v jeho válečných záměrech (ať už útočných, nebo obranných).

Už i Česká televize se nás snaží přesvědčit, že raketová základna Američanů je něco, co tady prostě bude už z přirozeného stavu věci, vyššího principu mravního, prostého selského rozumu, [dosaď svou frázi pro podpoření své věci tam, kde chybí argumenty], atd.

Jak jinak si vysvětlit úvod před reportáží o příjezdu amerických vojenských expertů stylizovaný takto: "... tým expertů přijede do České republiky vybírat místo pro protiraketovou základnu." Redaktorka nás sice později ujišťuje, že to "vlastně nic neznamená", ale pro mně osobně slovo "vybírat" znamená něco obdobného jako "z nabízených variant volit jedinou a tu použít".
Jak už je v ČT nedobrým zvykem, chybí jakákoliv novinářská invence k tomu zjistit, co to je za rakety a k čemu že by to vlastně byly.

Myslím, že ČT nemusela chodit za Karlem Kühnlem, současným ministrem obrany. Mohla se rovnou zeptat mně nebo kohokoliv jiného na to, co asi jakýkoliv ministr obrany řekne o raketová základně. A totiž, že nás pochopitelně lépe obrání!
Proč za ním i přesto ČT šla a proč to byl jediný názor na raketovou základnu v této reportáži, je mně záhadou.

Proč si Petr Nečas myslí, že "problematika národní bezpečnosti je přesně tou problematikou, která nemá být rozhodována referendem" mně už tak nepřekvapuje, a to vzhledem k silně konzervativnímu směřování ODS a obecnému přístupu blízkému všem politikům "já vím víc a lépe než občan", takový názor mně spíše děsí.

Raketová základna, o které se totiž uvažuje a mluví již nějakou dobu, by

1. nás před ničím neochránila, protože by chránila USA, ne ČR, ničila by rakety ve střední fázi letu, nikoliv v závěrečné fázi,
2. udělala z nás terč pro agresory vůči USA (samotná základna je bezbranná, viz výše),
3. byla neúčinná – "Každý stát, který je dnes schopen vyrobit a nasadit do výzbroje balistické rakety dlouhého doletu, bude také schopen vyvinout a nasadit protiopatření, která znehodnotí plánovaný obranný raketový systém."
4. byla symbolem odvěkého análního alpinismu povahy české, – "Dokonce klíčoví spojenci Spojených států amerických, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, nesouhlasí s plány na nasazení systému NMD." I tak velký bratr USA, jako je Velká Británie, na svém území provozuje pouze detekční systémy, ale žádné americké rakety
5. podporovala myšlenku nevyhnutelné nebo aspoň vysoce pravděpodobné světové války, čili
6. ve svém závěru byla ukázkou poddajnosti obyčejného člověka politické vůli

Proto žádám, ukažte, že se nenecháte řídit, zkuste něco ovlivnit.
Zítra si položte otázku: Co jsem udělal(a) pro to, abych zlepšil(a) povědomí ostatních Čechů o raketové základně? Co jsem udělal(a) pro to, abychom žili tak, jak chceme my a ne tak, jak chce nějaký politik?

Nechci, aby každý automaticky raketovou základnu odmítal. Chci lidi s povědomím, s názorem a s mocí se o důležitých věcech moci rozhodnout. Chci informovanost. A potom chci referendum.