– Just Another Blog by JohnNy –

Čím více se zajímám o kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji, tím více si uvědomuji, jak složité nejen technicky, ale i politicky celé téma je. K problematice zároveň existuje spousta iniciativ a sdružení, které píší své weby, vydávají stanoviska, publikují názory. Ale jak už to tak bývá, často to dělají velmi osamoceně.

Při procházení internetu tak narážím na dobře informované iniciativy, které ale mají svou webovou stránku v příšerném stavu, nebo s množstvím pravopisných chyb, nebo jsou stránky už dlouho neaktualizované, nebo se tváří, že vůbec nevědí o spřátelených iniciativách a neodkazují na ně.

Osamocený boj je slabý. Já se na svém blogu zaměřuji hlavně na surová data emisí a imisí polétavého prachu (PM₁₀ a PM_2.5), ale na jiných webech pozoruji, že jiní lidé mnohem lépe rozumí např. nejrůznější legislativě, která s tématem souvisí, a jsou schopni lépe sledovat časový průběh jednotlivých kauz.

Svému blogu bych také vytknul to, že je čistota ovzduší jen jedním z jeho více témat, a že celý blog funguje tak trochu anonymně, což je sice můj záměr a vyhovuje mi pro blog jako celek, ale pokud se chci tématu čistoty ovzduší věnovat více a propojeně, potřebuji z anonymity vystoupit a jednat s lidmi co nejvíce otevřeně.

Za další velké nedostatky hnutí lidí za lepší vzduch: prakticky nulová napojenost na zahraničí – absence anglicky psaných textů, žádná spolupráce se zahraničními kontakty – sice je ovzduší v MSK jedno z nejhorších, ale ve spoustě jiných měst v Evropě a ve světě jsou na tom podobně, někde stále i hůře.

Určitě se na spoustě míst ve světě řeší podobné, až stejné problémy, a lidé tam musí od lobbistů průmyslu a zaprodaných politiků poslouchat stejné výmluvy a vytáčky. Proto určitě musejí existovat lidé, kteří na tyhle výmluvy mají pádné protiargumenty, ke kterým se my u nás teprve v budoucnu propracujeme. Proč to ale neurychlit a nezeptat se ve světě hned? Kdo z MSK např. o kvalitě ovzduší informuje v angličtině na Twitteru?

Chtěl bych poprosit každého, kdo zná zajímavé lidi, iniciativy, občanská sdružení a jiné spolky, které se tématu čistoty ovzduší v Moravskoslezském kraji věnují, zda by mě na ně mohl v diskusi upozornit.

Pokusím se průběžně tento příspěvek aktualizovat relevantními odkazy.

Nebe nad Ostravou

Čisté nebe

Vzduch Ostrava

Frygato – EKO

Občané proti spalovně

Facebook: Občané proti spalovně

Rovně

Ekologický právní servis, Znečištěné ovzduší v Ostravě

Arnika: Ovzduší: Ostravsko

Lokální topeniště

Air Silesia

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu

Kdysi jsem zde srovnával hypotetický scénář, kdy by Teplárnu Karviná zcela nahradila spalovna Malešice. Došel jsem tehdy k závěru, že "ke zlepšení kvality ovzduší by pravděpodobně došlo." Teď si připadám jako naprostý hlupák.

Ve svém srovnání jsem se totiž zaměřil na nepodstatné látky. Srovnával jsem prach, kterému se zde na blogu věnuji často, a další látky, které ale nejsou to hlavní špatné, co ze spaloven odpadu uniká.

Po brouzdání po webu arnika.org (zejména poznámka 4) jsem si svou chybu uvědomil. Provedl jsem teď tedy velmi rychlé, podobné srovnání, jako udělala Arnika pro jiné podniky.

Opět srovám Spalovnu Malešice a Teplárnu Karviná, za rok 2009. Tentokrát ovšem jiné látky – konkrétně arsen, kadmium a olovo.

Závěr: Nahrazení současné teplárny Karviná současnou spalovnou Malešice by zvýšilo emise některých jedů v průměru 23x! Jelikož má plánovaná spalovna Karviná mít podobné kapacity jako spalovna Malešice, dojde velmi pravděpodobně k právě takovémuhle zhoršení ovzduší

Toto zhoršení se pravděpodobně neprojeví na ukazatelích zaprášení ovzduší, a lehce si tak domyslíme, jak rádi budou politici argumentovat (a už dávno argumentují), že spalovna ovzduší nezhorší. Nikoliv, zhorší, ale v jiných parametrech a jinými jedy.

Kadmium: zdravotní rizika
Arsen: zdravotní rizika
Olovo: zdravotní rizika

Přibližně před rokem jsem zde ukazoval graf největších znečišťovatelů. Teď přináším podobný graf, aktualizovaný o rok 2010

Množství vypuštěného polétavého prachu v kilogramech.

Až budou v září tohoto roku k dispozici údaje za rok 2011, měli bychom vidět, jaký reálný přínos mělo odprášení v ArcelorMittal i v Třineckých železárnách.

Zdroj: IRZ

V dřívějším blogu jsem se zmínil o zajímavé debatě o čistotě ovzduší v Moravskoslezském kraji. Jeden z bodů, u kterých se přítomní silně neshodli bylo, jak velký vliv na znečištění na české straně má Polsko a jeho zdroje znečištění. Konkrétně, když "fouká vítr z Polska", tak zda na českých měřících stanicích stoupnou ukazatele znečištění.

Na tuto poměrně zásadní otázku by mohl odpovědět projekt Air Silesia. V plánech tohoto projektu je mít v polovině roku 2013 k dispozici údaje o tom, jak závisí proudění vzduchu na naměřeném znečištění.

Takový projekt rozhodně vítám, ale je mi záhadou, proč už teď nikdo neprovedl jednoduchý rozbor korelace směru větru a ukazatelů znečištění. Všechna data k tomu potřebná se dávno měří.

Tak jako tak, projekt vítám, protože je šance, že zavře ústa ostravskému primátorovi, který se čím dál více (teď už z osmdesáti procent!) vymlouvá na to, že za špinavý vzduch v Ostravě může Polsko.

Pro úplnost ještě jedna listopadová záležitost, kterou bych rád v této rubrice měl zaznamenánu. Lidé z Ostravska jsou odolnější vůči smogu. Mají aktivnější jeden gen.

Znečištění ovzduší prachem v některých městech Evropy a zbytku světa, jak jej v listopadu ukázala ČT v pořadu Otázky Václava Moravce. Zdrojem je Světová zdravotnická organizace.

Český rozhlas uspořádal v prosinci minulého roku debatu na téma "Je možné mít na severu Moravy (sic! Slezsko není Morava) zároveň těžký průmysl a čisté životní prostředí?".
Záznam debaty je zde

Překvapivě šlo o poměrně věcnou debatu, a tak ani nemám moc času se podrobně věnovat všemu, co bylo řečeno – dohledávat všechny zákony, úmluvy a paragrafy vydá na hodně času, a popravdě se mi do toho ani moc nechce. Přesto si dovolím vyslovit svůj názor na celou debatu.

Zdálo by se, že fašismus je v dnešní době něco hodně neaktuálního, zastaralého. Jako politický směr nejšpíš ano, i když na politologa si hrát nechci – netuším, co může přijít za desítky let.

Jak jsem zde dříve ukazoval, největšími znečišťovateli v Moravskoslezském kraji jsou Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava. V říjnu tohoto roku ArcelorMittal oznámil instalaci nové technologie odprášení, teď to samé dělají i Třinecké železárny. Žeby se vzduchu v MS kraji svítalo na lepší časy?

Lidská společnost funguje tak, že se menšina přizpůsobuje většině.
Michal Heldenburg, právník České televize.

Zajímalo by mě, kolik ještě let bude muset uplynout, než se v této zemi trochu více zažijí základní demokratické principy.

Nelze si nevšimnout různých nenápadných tendencí, jak si tu a tam např. přiohnout třeba ústavu k rychlejšímu vyvolání voleb, nebo jak různí koumáci vymýšlejí, jak odvolat neodvolatelného policejního ředitele, na Slovensku zase vyhlašují stav nouze aby povolali lékaře co dali výpověď zpět do práce. Nebo různé výroky o tom, že je potřeba zrevidovat pravomoci Ústavního soudu.

Připomíná mi to, jako by někteří cestující ve výtahu prohlašovali, že chtějí na chvíli vyřadit z provozu bezpečnostní brzdy, abychom ten výtah mohli chvilku nechat padat volným pádem – ušetříme čas, budeme tam rychleji, a přece my teď dobře víme, co děláme, tak jaképak copak. A vy co začínáte mírně panikařit jste poserové.

V těch reálných situacích je asi vždy zjevné, že se lano zrovna teď neutrhne – nikdo nebude chtít zrovna teď nastolit diktaturu, vyhlásit stanné právo, apod. Ale proč jsou pořád slyšet ty hlasy, že by lidé, co by rádi ty brzdy vyřadili, měli mít právo říkat svůj názor? Proč se máme vracet k přemítání o významu bezpečnostních brzd? Co užitečného z polemiky o důležitosti bezpečnostních brzd může vyplynout? Měli bychom se opravdu otupovat a přestávat panikařit, když někdo zrovna bude chtít vyřadit z provozu brzdy? Nebudeme pak až moc otupení, když nebude na vyřazení brzd vhodná doba? Poznáme to vůbec včas?

Začínám si myslet, že za to vše může Václav Havel. Na obecné demokratické principy a "brzdy" nabalil ještě subjektivní hodnotový systém stylu "no a v tom výtahu bychom se k sobě mohli chovat hezky, usmívat se na sebe, a tak dále." Takový hodnotový systém je určitě hezký, nikomu neškodí a moc se mu nedá vytknout, ale pokud se s ním člověk až tak úplně neztotožňuje, někdo třeba nemá chuť se ve výtahu na ostatní lidi usmívat, v rámci zmatení pojmů pak možná začne přemýšlet i o tom, že se neztotožňuje s významem záchranných brzd.

Myslím, že po dvou prezidentech, z nichž první se chtěl na všechny usmívat a druhý zase jednoznačně nechtěl, by to chtělo prezidenta, který by se vrátil k těm brzdám, jednoznačně zopakoval jejich význam a co se v historii stalo, když jsme je zde neměli, a co se reálně může stát, když je mít nebudeme. Kromě těch stávajících brzd by se mohl zasadit ještě o další chybějící vhodné bezpečnostní mechanismy.

Jak tohle souvisí s výrokem z úvodu článku? Je to jen moje domněnka, ale onen pán nejspíš patří k těm, kdo se na ostatní lidi ve výtahu usmívat nechtějí, a jakýkoliv náznak toho, že by ho někdo měl nutit se přetvařovat a usmívat se na druhé šmahem – a takto neomaleně – zkritizuje.

Nepochopil, že mu nikdo nechce nařizovat, aby se usmíval, ale aby se zamyslel nad významem slova. Zde neplatí žádné přirovnání k výtahu, ani ničemu podobnému. Nejde o apel oněch tzv. "pseudohumanistů" a tzv. "pravdoláskařů", abychom se usmívali. Jde o apel na to, zamyslet se nad významem jednoho slova. Jsme toho vůbec ještě schopni? Jsme schopni ještě přemýšlet? V jazyce se myslí, takže je zásadní, zda jsme schopni přemýšlet o jazyku, ve kterém myslíme, a případně tak své myšlení posunout někam dál.

Nejspíše jako náhradu za neuskutečněnou přednášku Slavoje Žižka v tomto listopadu, nahrála TVSolidarita na Youtube jeho přednášku z Prahy z roku 2007. Přednáška mě v mnoha směrech zaujala, dotkla se spousty věcí, o kterých občas přemýšlím a jelikož se nevztahuje k aktuálnímu chaotickému dění (jako např. finanční krize), lze jednotlivé myšlenky poměrně dobře pochopit.

Čeho se přednáška, kromě ideologie, dotýká:

• jak se křesťanství doopravdy vyrovnává s pojmem spravedlnost,
• jak absurdní může být cenzura (a cenzura cenzury),
• jak velkou roli mají běžné projevy, které vlastně nedávají žádný smysl,
• že spousta charity je vyděračství,
• na co myslel Wittgenstein při masturbaci ...
• a spoustu dalšího

Tento odizolovaný výpis témat vyznívá mnohem méně zajímavěji, než jednotlivé krátké ironické příběhy, na kterých Žižek ilustruje každou myšlenku. Přednáška je místy velmi zábavná.

Žižek nikdy nezapadne do nějakého tématu do příliš velké hloubky a nemluví o věcech nekonečně dlouho, jako to činí někteří jiní, čeští levicoví "intelektuálští" intelektuálové. Proto se jeho přednáška poslouchá docela dobře, dokonce se mi zdá, že jeho zjednodušená angličtina umožňuje mnohem jednoznačněji pochopit, co vlastně říká.

Prach na sebe váže – mezi jinými látkami jako benzo(a)pyren – například i těžké kovy, jako Olovo.

"Expozice olovem vede k poškození celé řady orgánů: ledvin a jater, nervového systému, červených krvinek, cév a svalstva. ... Olovo negativně zasahuje do vývoje plodu a patrně ovlivňuje i jeho životaschopnost. Expozice plodu nízkými dávkami olova se projevuje poklesem porodní váhy, předčasnými porody, zpožděním vývoje a změnami chování dítěte. Expozice mužů olovu (>0,66 mg.l-1) způsobuje velký pokles počtu spermií (patrně v souvislosti s negativním působením na metabolizmus testosteronu). Je pravděpodobné, že olovo nepříznivě ovlivňuje imunitní systém. Olovo je klasifikováno jako pravděpodobný lidský karcinogen plic a ledvin."

Naštěstí, nebezpečné koncentrace olova se pohybují kolem desetin miligramů na metr krychlový. Hodnoty naměřené Českým hydrometeorologickým ústavem se pohybují v řádu desítek nanogramů na metr krychlový, tedy zhruba deset tisíckrát nižší.

Zdroje: Olovo – IRZ
Olovo – chmi.cz